Vzdělávání v prevenci

Vysoká míra náročnosti vývoje, implementace, realizace a vyhodnocení preventivních programů klade vysoké nároky na odbornost preventivních profesionálů a jejich přípravu. Pracovníci v prevenci dnes tvoří široké spektrum odborníků s pedagogickým, psychologickým, sociálním, kriminologickým, medicínským nebo jiným podobným vzděláním. S ohledem na mezioborový charakter prevence je tak velmi složité jasně definovat kritéria a nároky na tuto profesi. Harmonizační proces běží velmi obtížně na národní i mezinárodní úrovni. Poslední dekáda však s sebou přinesla velmi zásadní posun v definici požadavků na vzdělávání preventivních profesionálů, vznikla první mezinárodní vzdělávací kurikula, kompetenční modely a vzdělávací standardy. Pro posouzení znalostí, kompetencí a dovedností jsou stanoveny tzv. kompetenční modely. Česká republika je v této oblasti velmi aktivní a podílí se jak na vývoji a ověřování těchto standardů, tak zde také autorsky vznikl jeden z prvních kompetenčních modelů v Evropě, tzv. čtyřúrovňový model (2012).

V současnosti se již v mnoha zemích postupně začíná formovat základní rámec profesní kariéry preventivních pracovníků. Samozřejmě, že nejvíce obvyklým je model specializačního vzdělávání, tedy situace, kdy daný pracovník (např. pedagog nebo psycholog) absolvuje specializační vzdělávací program v prevenci (např. 250 hodinový specializační program). Některé profese mají prevenci již integrovanou do svého základního pregraduálního vzdělávacího kurikula (např. obor adiktologie má plně integrováno mezinárodní kurikulum UPC). Vývoj však šel tak zásadně kupředu, že je dnes v některých zemích možné prevenci studovat jako zcela samostatný obor a existují také první programy postgraduálního vzdělávání (PhD) v prevenci (např. na Univerzitě v Záhřebu v Chorvatsku). Kariéra preventivního pracovníka začíná tedy dostávat nejrůznější podoby a je rozvíjena a budována pro velice široké spektrum oborů.