Interaktivní platforma podpory duševního zdraví a prevence rizikového chování
Úvod Prevence rizikového chování Digitální závislosti

Digitální závislosti

Úvod

Již na počátku druhé poloviny minulého století se v odborných publikacích začaly objevovat pojmy jako nelátková závislost, behaviorální závislost nebo závislost na procesech. Roku 1954 publikoval holandsko-americký psychiatr Joost A. M. Meerloo článek s titulem „Television addiction and reactive apathy“, v němž popisuje svá pozorování osob s patologickým vztahem ke sledování televize (Meerloo, 1954). V průběhu osmdesátých let pak došlo k obrovskému nárůstu počtu odborných publikací věnovaných nejen závislosti na technologiích, ale i behaviorální či nelátkové závislosti obecně. Na následujících řádcích se ve stručnosti zaměříme na to, jak v současné době nahlížíme na digitální závislosti, a jak se vyznat v pojmech, které se s nimi pojí.

Závislost obecně lze definovat jako komplexní poruchu, jejíž základní diagnostickou charakteristikou je opakované nutkání užít určitou látku nebo oddávat se určitému chování navzdory negativním důsledkům (Hollen, 2009). V případě závislosti behaviorální definoval Griffiths (1996, 2000) s odkazem na další autory šest základních kritérií, které jsou podle něj předpokladem pro stanovení diagnózy. Jsou jimi: 

  1. Význačnost (salience) dané činnosti, která vede k její dominanci v myšlení, motivaci, chování i pocitech, a to často na úkor jiných aktivit;
  2. Euforie (euphoria) či změna nálady, která se dostavuje při realizaci dané činnosti a která má především funkci zvládací strategie (např. úniku od nepříjemných pocitů);
  3. Změna tolerance (tolerance), projevující se nutností navyšovat dobu strávenou danou aktivitou pro dosažení kýženého účinku;
  4. Symptomy z odejmutí (withdrawal symtoms), resp. abstinenční příznaky, které mohou mít podobu narůstajícího neklidu či jiných nepříjemných psychických stavů, doprovázených silným nutkáním realizovat danou aktivitu;
  5. Konflikt (conflict), jenž může být jak interpersonální (konflikt s okolím), tak intrapersonální (konflikt se sebou samotným) povahy. Intrapersonální konflikt bývá doprovodem silné potřeby dosáhnout krátkodobého uspokojení, které však vede k negativním následkům z dlouhodobého hlediska. Konflikt interpersonální může být důsledkem výlučnosti dané aktivity na úkor času tráveného s blízkými osobami, změny chování či prožívání a tak podobně. 
  6. Relaps (relapse), který bývá definován jako návrat k původním vzorcům chování poté, co se jedinec snažil dosáhnout změny. 

Výše zmíněné jsou rysy behaviorálních závislostí obecně. Digitální závislost, jež se dá z hlediska jazykové hierarchie vnímat jako pojem jim podřazený, bývá definována jako kompulzivní používání digitálních technologií, ve kterém je pokračováno i přes negativní dopady (Chomynová et al., 2023). Těmito technologiemi může být široká škála zařízení, jako jsou mobil, počítač nebo tablet. Zároveň je však třeba mít na mysli, že daná věc nemusí být samotným zdrojem závislosti, ale pouze jejím zprostředkovatelem. Například osoba vykazující znaky problematického sledování pornografických filmů využije jako prostředek mobilní telefon, na něm samotném však nutně závislá být nemusí. Na tuto skutečnost upozorňoval například Griffiths (2000), který si kladl otázku, zda vůbec existuje něco jako závislost na internetu, nebo zda je internet pouze prostředkem interakce mezi jedincem a zdrojem jeho závislosti. Takovým zdrojem pak zase může být široká škála aktivit a platforem, které prostředí internetu nabízí – sociální sítě, online nakupování, pornografie, online výzvy, kybersex a tak podobně. Pojmu „závislost na internetu“ (internet addiction), případně „problematické používání internetu“ (problematic internet use) a jejich jednotlivým formám se budeme věnovat v samostatném článku.

Jenže tu máme problém. Ačkoliv se na tato témata od padesátých let zaměřovala celá řada studií, v rámci 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10), která je v České republice ještě stále platná,  pro digitální závislost neexistuje samostatná diagnostická jednotka. Doposud proto formálně spadá do diagnózy s kódovým označením F63.8, tedy „jiné nutkavé a impulzivní poruchy“. 11. revize MKN do tohoto tématu přináší jistou změnu – setkáme se zde totiž s následujícími pojmy:

  • 6C51.0 Patologické hraní digitálních her, převážně online (Gaming Disorder, predominantly online)

Samotnou diagnózu pro závislost na dalších prvcích digitálního světa však budeme i v MKN-11 hledat marně. Spolu s ostatními tak do kategorie 6C7Y Jiné poruchy způsobené návykovým chováním (Other Specified Disorders Due to Addictive Behaviours). Je vhodné upozornit na skutečnost, že v českém prostředí v současné době neexistuje oficiální verze překladu MKN-11, zde uvádíme termíny použité v jeho pracovním náhledu (Náhled české verze Mezinárodní klasifikace nemocí, 11. revize, 2023). 

Používání digitálních technologií a médií obecně se zdá být nedílnou a snad i nutnou součástí života v současné společnosti. Ne každý člověk, který tráví hodně času u obrazovky, by měl obdržet označení problémového uživatele. Problematiku závislosti je i zde třeba vnímat v celé její šíři a komplexitě, tj. věnovat pozornost různým oblastem života a saturaci potřeb do nich spadajících. Při sledování vztahu dítěte či dospívajícího k digitálním technologiím je navíc u skupiny dětí a dospívajících nutné se zaměřit nejen na riziko závislosti, ale také na další potenciální rizika související s digitálním světem, jako jsou škodlivý obsah nebo nebezpečné interakce s lidmi. Tématu bezpečnosti věnujeme samostatný článek, ale v případě zájmu  téma můžeme doporučit například projekt E-bezpečí, kde najdete cenné rady a informace, včetně souhrnných kurzů pro rodiče a pedagogy: https://www.e-bezpeci.cz/, nebo webové stránky https://digikoalice.cz/. 

Zdroje: 

Griffiths, M. (1996). Behavioural addiction: an issue for everybody?. The journal of workplace learning, 8(3), 19-25. https://doi.org/10.1108/13665629610116872  

Griffiths, M. (2000). Internet Addiction - Time to be Taken Seriously?. Addiction research, 8(5), 413-418. https://doi.org/10.3109/16066350009005587 

Hollen, K. H. (2009). Encyclopedia of addictions. Westport: Greenwood Press

Chomynová, P., Dvořáková, Z., Černíková, T., Orlíková, B., Grohmannová, K., Franková, E. 2023. Zpráva o digitálních závislostech v České republice 2023 [Report on Digital Addictions in the Czech Republic 2023] Chomynová, P. (Ed.). Praha: Úřad vlády České republiky

Meerloo, J. A. M. (1954). Television addiction and reactive apathy. The journal of nervous and mental disease, 120(3-4), 290-291. https://doi.org/10.1097/00005053-195409000-00018 

Náhled české verze Mezinárodní klasifikace nemocí, 11. revize - MKN-11 pro statistiky úmrtnosti a nemocnosti (ICD-11 MMS Czech Pre-release, duben 2023). (2023). Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Retrieved July 21, 2023, from https://www.uzis.cz/ext/mkn-11-nahled/