Prevence kriminality

Prevenci kriminality lze obecně chápat jako intervenci realizovanou různými subjekty na různých stupních, přičemž jejím hlavním účelem je zabránit trestné činnosti ještě předtím, než k ní dojde. Tedy kriminalitě předcházet.

EUCPN (Evropská síť prevence kriminality) ji definuje jako „eticky přijatelné a na důkazech postavené aktivity zaměřené na snižování rizika páchání kriminality a jejich škodlivých následků s hlavním cílem usilovat o zlepšení kvality života a bezpečí jednotlivců, skupin obyvatel i celých komunit“. Je prokázáno, že dobře naplánované strategie nejenže pomáhají předcházet trestné činnosti a viktimizaci (proces, v němž se člověk stává obětí trestného činu, míra postižení občanů veškerou trestnou činností), ale také podporují bezpečnost společnosti a přispívají k jejímu udržitelnému rozvoji. Strategie prevence kriminality také přinášejí dlouhodobé výhody ve smyslu snižování nákladů spojených se systémem trestní justice i dalších společenských nákladů vyplývajících z trestné činnosti.

Prevenci kriminality nicméně není možné posuzovat zcela izolovaně, naopak je nutné ji chápat v širokém kontextu prevence rizikového chování. 

KRIMINALITA PÁCHANÁ DĚTMI A NA DĚTECH 

Dle Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2022–2027 jsou děti považovány za zvlášť zranitelnou skupinu osob více ohroženou kriminalitou než jiné sociální skupiny, a to jak z hlediska páchání trestné činnosti, tak z hlediska jejich vyrovnávání se se situacemi, kdy se stanou oběťmi či svědky trestných činů. 

Počty stíhaných osob – dětí do 18 let v období předchozí strategie (2016 až 2020) po předchozím poklesu začaly stoupat, od roku 2016 do 2019 o 867 (+25,4 %) až na 4 279. V roce 2020 pak klesl na 3 689. Přetrvávajícím celorepublikovým problémem je stoupající počet kriminálních deliktů páchaných prostřednictvím internetu a sociálních sítí, což souvisí se životním stylem věkové skupiny dětí. 

Vedle prevence, vyšetřování a stíhání trestných činů na dětech je třeba se zaměřit také na poskytování podpory dětským obětem trestných činů a opatřením v průběhu trestního řízení, majícím za cíl chránit dětské oběti.

V souvislosti s péčí o ohrožené děti, děti jako oběti trestné činnosti nebo dětské svědky realizuje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Policií ČR projekt Národní koordinační mechanismus pátrání po pohřešovaných dětech, který byl vyvinut za účelem rychlého a úspěšného nalezení pohřešovaných dětí a počítá se zapojením široké veřejnosti do pátrání a také se zajištěním potřebné psychologické podpory rodinám pohřešovaných dětí. Za tímto účelem MV dále podporuje činnost provozovatelů evropských asistenčních a krizových linek, zejména linky 116 000 pro pohřešované děti. MV také úzce spolupracuje s evropskou platformou pro pohřešované děti AMBER Alert Europe a neziskovou organizací Aplikace ECHO, z.s., která vyvinula softwarovou aplikaci upozorňující na vyhlášení pátrání po pohřešovaném dítěti. 

Významným materiálem v oblasti péče o děti je také Národní strategie ochrany práv dětí 2021–2029 (gesce MPSV). Zásadním dokumentem v oblasti primární prevence na školách je Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2019–2027 (v gesci MŠMT). Ministerstvo zdravotnictví se podílí na řešení problematiky péče o děti bez rodinného zázemí a děti ohrožené, a podporuje vznik dětských center, jejichž hlavním principem je multioborová spolupráce a zapojení rodiny do aktivní péče o dítě. Důležitým prvkem všech těchto souvisejících dokumentů je důraz na mezioborovou spolupráci.

PREVENCE KYBERNETICKÉ KRIMINALITY 

Česká republika patří mezi země, které v rámci EU činí významně agilní posun směrem k plnohodnotně digitalizované společnosti. S ohledem na zvyšující se nutnost digitalizace, potřebu inovací, i potřebu digitální důvěry společnosti jako celku, je nezbytné, aby se prevence kybernetické kriminality, kybernásilí i kyberagrese ve virtuálním prostředí stala jedním z hlavních strategických cílů v následujícím období. 

Kybernetická kriminalita patří dlouhodobě v České republice k nejstrměji rostoucím trestným činům. Zatímco v roce 2011, od kterého se tato oblast samostatně eviduje, činil počet případů cca 1500, v roce 2019 dosáhla vrcholu s více než 8400 případy. Nejčastěji byly tímto způsobem spáchány podvody mezi soukromými osobami, poškození a zneužití záznamu na nosiči informací, úvěrové podvody a nezanedbatelnou měrou též ostatní mravnostní trestné činy. 

V oblasti kybernetické kriminality panuje značná latence. S rozvojem informačních a komunikačních technologií lze předpokládat, že kybernetická trestná činnost bude i nadále prostupovat všemi kriminálními problematikami, jelikož řada činností je realizována ve virtuálním prostředí. 

Bohužel, kybernetická kriminalita se nevyhýbá ani těm nejzranitelnějším, tj. dětem. Děti nefigurují pouze jako oběti těchto trestných činů, ale často (a hlavně v té latentní sféře) i jako pachatelé kyberkriminality. Přetrvávajícím celorepublikovým problémem je stoupající počet kriminálních deliktů páchaných prostřednictvím sociálních sítí. 

Role prevence a osvěty v oblasti kyberkriminality se stává naprosto zásadní a nepostradatelnou. Je třeba posilovat taková preventivní opatření v kyberprostoru, která mají za cíl uvedenou oblast i nadále efektivně řešit a snižovat tím nejen přibývání zkušeností s kybernetickou kriminalitou, obtěžováním i dalšími druhy kybernásilí a kyberagrese, ale i účinně přispět k omezení latence zvýšením důvěry potenciálních obětí v činnost orgánů činných v trestním řízení při nahlašování uvedeného jednání v kyberprostoru.

Cílem všech subjektů, které se na aktivitách směřujících ke snižování kybernetické kriminality podílejí, je naučit uživatele informačních technologií rozpoznávat signály rizikové komunikace na internetu, či správně na některé podezřelé skutečnosti reagovat, např. prostřednictvím informování policie a nemazáním obsahu této komunikace z počítače, mobilu atd. Je třeba neustále sledovat nově se objevující trendy v páchání kybernetické kriminality a reagovat na ně. Zásadní je kontinuální poskytování informací o rizicích on-line komunikace a seznamování ohrožených cílových skupin (děti, rodiče, pedagogové, senioři atd.) se základními pravidly bezpečného pohybu v kyberprostoru včetně dalších preventivních aktivit.

Zdroje:  Ministerstvo vnitra České republiky. Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2022–2027.

Štefunková, M., Šejvl, J., Chalupová, K., Procházka, P., Řezník, T., Žurovec, I. (2012). Základy prevence kriminality pro pedagogické pracovníky. Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Klinika adiktologie 1. LF a VFN v Praze.