Novinky v legislativě

Novela trestního zákoníku: pěstování a přechovávání konopí. 

Poslanecké sněmovně byla předložena novela trestního zákoníku, která přináší zásadní změny v oblasti pěstování a přechovávání konopí pro vlastní potřebu. Návrh Ministerstva spravedlnosti má odstranit některé nesrovnalosti v právní úpravě a zároveň zavést jasné limity pro legální zacházení s konopím. Návrh řeší dva klíčové problémy: trestní stíhání „výroby konopí z konopí“ a stanovení limitů pro legální pěstování a přechovávání. Více informací naleznete ve shrnutí zde.

Zákon o psychomodulačních látkách a jeho dopad na školy. 

Od 1. ledna 2025 začne v České republice platit nová regulace psychoaktivních látek, která mimo jiné zavádí přísná pravidla pro prodej a distribuci tzv. psychomodulačních látek. Tyto látky, pokud budou zařazeny na příslušný seznam po důkladném vědeckém zkoumání, bude možné prodávat dospělým spotřebitelům za velmi přísných podmínek. V současnosti se nicméně na seznamu psychomodulačních látek zatím žádná látka nenachází. Mezi potenciální kandidáty na zařazení patří například kratom nebo některé kanabinoidy, rozhodnutí vlády však bude záviset na výsledcích odborného hodnocení.

Jedním z hlavních pilířů zákona je ochrana nezletilých. Prodej psychomodulačních látek osobám mladším 18 let bude plošně zakázán. Nezletilí nebudou mít přístup k těmto látkám ani v kamenných specializovaných prodejnách, kam jim bude vstup zakázán, ani při online nákupech. V případě internetového prodeje bude vyžadována kontrola identity kupujícího například prostřednictvím bankovní identity a doručení bude možné pouze do vlastních rukou. Zákon dále zavádí plošný zákaz výdejních automatů na tyto látky a veškeré reklamy – ať už v televizi, na internetu, nebo v jiných médiích.

Regulace pamatuje v této oblasti také na velmi zranitelné prostředí škol. Obdobně jako v případě tabáku nebo alkoholu bude platit přísný zákaz prodeje těchto látek ve školách. Za porušení zákazu může fyzická osoba dostat pokutu až 100 tisíc korun, právnická osoba pak až 800 tisíc korun. Podání psychomodulační látky dítěti ve větším množství bude navíc považováno za trestný čin, za který bude hrozit až pět let vězení. Dále, stejně jako u alkoholu bude mít obec možnost zakázat konzumaci psychomodulačních látek v blízkosti školy prostřednictvím obecně závazné vyhlášky.
Nová regulace psychomodulačních látek tedy představuje komplexní opatření, které klade důraz na ochranu veřejného zdraví, zejména nezletilých, a na zajištění bezpečného prostředí ve školách. Díky přísným pravidlům pro prodej, reklamu i užívání těchto látek se zákon snaží předcházet rizikům spojeným s jejich dostupností. Zavedené mechanismy kontroly a vysoké sankce by měly zajistit efektivní vymáhání zákonných omezení a přispět k ochraně nejzranitelnějších skupin obyvatel, zejména nezletilých. Materiál ke stažení zde.

Návrh regulace energetických nápojů

Poslanci napříč politickým spektrem se shodují na nutnosti regulace prodeje energetických nápojů, zejména s ohledem na jejich potenciální rizika pro děti a mladistvé. Podle odborníků může jedna plechovka energetického nápoje obsahovat nejen látky jako taurin, ale i množství kofeinu srovnatelné se čtyřmi šálky kávy a několik desítek kostek cukru. Častá konzumace těchto nápojů poté může být spojena s poruchami spánku, úzkostmi, depresemi a dalšími psychickými potížemi. Odborníci rovněž varují, že pravidelné pití energetických nápojů, zejména v kombinaci s alkoholem, může zvyšovat riziko vzniku závislostí a dalších závažných zdravotních problémů.

Návrh regulace, který byl předložen skupinou poslanců, obsahuje několik klíčových opatření. Prvním z nich je zákaz prodeje energetických nápojů osobám mladším 15 let. Tento zákaz se vztahuje jak na osobní prodej, tak na prodej prostřednictvím výdejních automatů, kde by musel být zajištěn systém kontroly věku. Dále jsou navržena omezení prodeje na specifických místech, jako jsou zdravotnická zařízení, školy a další vzdělávací instituce. Prodej energetických nápojů by nebyl povolen ani na akcích určených převážně pro osoby mladší 15 let.

Součástí regulace je dále zákaz reklamy zaměřené na děti do 15 let. Reklama tak nesmí přímo oslovovat tuto věkovou skupinu ani vzbuzovat dojem, že konzumace energetických nápojů přináší společenský nebo zdravotní úspěch. Důležité je i označení povinných varování – prodejci budou muset viditelně uvádět, že prodej energetických nápojů osobám mladším 15 let je zakázán. Tento zákaz musí být jasně uveden jak v češtině, tak v angličtině, a to výraznými tiskacími písmeny na bílém podkladu.

Návrh regulace vyvolává odpor Svazu výrobců nealkoholických nápojů, který označení těchto produktů za návykové látky považuje za nepodložené a energetické nápoje za bezpečné, navíc schválené Evropskou agenturou pro bezpečnost potravin.

Plánovaný zákaz příchutí do elektronických cigaret

Plánovaný zákaz příchutí do elektronických cigaret, který navrhuje Ministerstvo zdravotnictví, vzbuzuje značnou kontroverzi. Připravovaná novely vyhlášky by totiž omezila všechny příchutě kromě základní tabákové a zasáhla by i používání sladidel a dalších složek v náplních do e-cigaret. Ministerstvo svůj krok zdůvodňuje ochranou mladistvých, u kterých stoupá popularita těchto produktů. Podle Státního zdravotního ústavu užívá nikotinové výrobky více než polovina mladých ve věku 15 až 24 let. Kritici však upozorňují, že tento zákaz by mohl vést ke zvýšení spotřeby klasických cigaret a vzniku černého trhu.

Zástupci průmyslu i někteří odborníci varují, že zákaz příchutí oslabí roli e-cigaret jako méně škodlivé alternativy k tradičnímu kouření. Podle prof. Evy Králíkové je riziko spojené s vapováním výrazně menší než u klasických cigaret, které jsou v Česku příčinou zhruba každého sedmého úmrtí. Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil dále zdůrazňuje, že regulace by měla být zaměřena na více škodlivé produkty, což tento návrh ignoruje. Opatření je podle něj v rozporu s vládním programem na snižování závislostí a podporu harm reduction strategií.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která má zakázat příchutě do elektronických cigaret, se aktuálně nachází ve fázi vnitřního připomínkového řízení. Tento proces je čistě technického charakteru, což znamená, že návrh neprochází schvalováním parlamentu ani vlády. Širší odborná veřejnost, včetně adiktologů a zdravotních expertů, se k němu tedy nemůže oficiálně vyjádřit. Po ukončení tohoto řízení bude novela zveřejněna a výrobci budou mít možnost se k ní vyjádřit v rámci vnějšího připomínkového procesu.

Posílení práva dítěte mladšího 15 let: povinné právní zastoupení osoby mladší 15 let. Souhrn čtěte zde.

Pravidla přiznávání dětí a mladistvých k trestné činnosti

Vyhláška č. 249/2024, kterou se mění některé vyhlášky v oblasti školství od 1.9.2024: Shrnutí změn naleznete zde. 

Novinky v legislativním ukotvení HHC a dalších semisyntetických a syntetických kanabinoidů naleznete zde: Prohibiční cyklus kanabinoidů

Záznam webináře pro pedagogy na téma "Vyrozumívání zákonných zástupců žáků" Ing. Bc. Luďka Cutáka, plk. v.v.: Webinář pro pedagogy - OSPRCH  

Záznam webináře pro pedagogy na téma "Nespolupracující rodiče a šikana" Ing. Bc. Luďka Cutáka, plk. v.v.: Webinář pro pedagogy 2 - OSPRCH

Prodloužení vyplácení výživného státem bylo v zákonné úpravě schváleno během října 2023 s účinností od 1. listopadu 2023. Vzhledem k tomu, že jsme nezaznamenali mediální odezvu na toto téma, přinášíme nejnovější komentář k zákonu na našich stránkách.

Nezaopatřené dítě[1], které má na území České republiky trvalý pobyt, má právo na náhradní výživné v případě, že fyzická osoba, která má k nezaopatřenému dítěti vyživovací povinnost, tuto svou povinnost neplní. Náhradní výživné je sociální dávka, kterou poskytuje a náklady na ni hradí stát. Vyplácí se v měsíčních dávkách, nejvýše do 3.000 Kč. Stát se pak prostřednictvím Úřadu práce snaží vymáhat pohledávku za náhradní výživné od osoby, která má vyživovací povinnost.

Od 1. listopadu 2023 se dvojnásobně prodlužuje doba, po kterou se vyplácí náhradní výživné.  Nárok na náhradní výživné zaniká nejpozději po 48 výplatách náhradního výživného.[2] Před účinností zák. č. 322/2023 Sb.,[3] kterým se měnil zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě, se vyplácelo maximálně 24 výplat náhradního výživného.

Speciální výslechová místnost

V praxi se pracovníci OSPOD setkávají se situací, že přestože je speciální výslechová místnost dostupná i v místě spáchané trestné činnosti/bydliště dítěte, je dítě vyslýcháno v místě policejního orgánu a mimo danou speciální výslechovou místnost. 

Speciální výslechová místnost (SVM) netraumatizuje vyslýchané dítě tím, že se jedná o velmi příjemné prostředí pro dítě, něco jako útulný obývací pokoj s hracím koutkem, prakticky v místnosti postačí pouze jedna osoba v civilním oblečení (kriminalista nebo vyšetřovatel). Ostatní zainteresované osoby, např. soudce, státní zástupce, znalec psycholog, kriminalistický technik apod. sedí v technické místnosti, kde se výslech zaznamenává, a mohou mít dotazy přes interkom prostřednictvím vyslýchajícího. SVM slouží k zamezení sekundární viktimizace oběti. Povinností policie je tyto místnosti využívat a pouze v mimořádných případech, kdy nelze dítě/oběť vyslechnout ve SVM, může být proveden výslech na služebně policie.[1]

[1] § 20 odst. 2 zák. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů

Problematika dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

Další vzdělávání pedagogických pracovníků upravuje prováděcí předpis školského zákona, což je vyhláška č. 317/2005 sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, udržují a doplňují kvalifikaci. Novela zákona přinesla zúžení rozsahu akreditací vzdělávacích programů systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, a to tím způsobem, že nadále nebudou akreditovány vzdělávací programy k prohlubování odborné kvalifikace (tzv. průběžné vzdělávání).

Celý komentář k novele vyhlášky týkající se dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků si můžete přečíst zde. 

Zákon na ochranu oznamovatelů platí i pro školy

Pokud má škola 50 zaměstnanců a více, její povinností je zavést vnitřní oznamovací systém.[1] Tato povinnost zavedení funkčního interního oznamovacího systému platí od účinnosti zákona, tj. od 1. srpna 2023. Zavedení vnitřního oznamovacího systému znamená, že se ředitel školy (zřizovatel) pověří osobu, která se bude přijímat a prošetřovat důvodnost oznámení a bude navrhovat opatření k nápravě stavu a prostřednictvím vytvořeného vnitřního oznamovacího systému mohou oznamovatelé podávat oznámení ústně, písemně či osobně. V této souvislosti je vhodné vedením školy vydat interní akt řízení (vnitřní směrnici, vnitřní předpis). Více zde. 

[1] § 8 odst. 1 písm. a) zák. č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatele