Novinky v legislativě
Plánovaný zákaz příchutí do elektronických cigaret
Plánovaný zákaz příchutí do elektronických cigaret, který navrhuje Ministerstvo zdravotnictví, vzbuzuje značnou kontroverzi. Připravovaná novely vyhlášky by totiž omezila všechny příchutě kromě základní tabákové a zasáhla by i používání sladidel a dalších složek v náplních do e-cigaret. Ministerstvo svůj krok zdůvodňuje ochranou mladistvých, u kterých stoupá popularita těchto produktů. Podle Státního zdravotního ústavu užívá nikotinové výrobky více než polovina mladých ve věku 15 až 24 let. Kritici však upozorňují, že tento zákaz by mohl vést ke zvýšení spotřeby klasických cigaret a vzniku černého trhu.
Zástupci průmyslu i někteří odborníci varují, že zákaz příchutí oslabí roli e-cigaret jako méně škodlivé alternativy k tradičnímu kouření. Podle prof. Evy Králíkové je riziko spojené s vapováním výrazně menší než u klasických cigaret, které jsou v Česku příčinou zhruba každého sedmého úmrtí. Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil dále zdůrazňuje, že regulace by měla být zaměřena na více škodlivé produkty, což tento návrh ignoruje. Opatření je podle něj v rozporu s vládním programem na snižování závislostí a podporu harm reduction strategií.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která má zakázat příchutě do elektronických cigaret, se aktuálně nachází ve fázi vnitřního připomínkového řízení. Tento proces je čistě technického charakteru, což znamená, že návrh neprochází schvalováním parlamentu ani vlády. Širší odborná veřejnost, včetně adiktologů a zdravotních expertů, se k němu tedy nemůže oficiálně vyjádřit. Po ukončení tohoto řízení bude novela zveřejněna a výrobci budou mít možnost se k ní vyjádřit v rámci vnějšího připomínkového procesu.
Posílení práva dítěte mladšího 15 let: povinné právní zastoupení osoby mladší 15 let. Souhrn čtěte zde.
Pravidla přiznávání dětí a mladistvých k trestné činnosti
Vyhláška č. 249/2024, kterou se mění některé vyhlášky v oblasti školství od 1.9.2024: Shrnutí změn naleznete zde.
Novinky v legislativním ukotvení HHC a dalších semisyntetických a syntetických kanabinoidů naleznete zde: Prohibiční cyklus kanabinoidů
Záznam webináře pro pedagogy na téma "Vyrozumívání zákonných zástupců žáků" Ing. Bc. Luďka Cutáka, plk. v.v.: Webinář pro pedagogy - OSPRCH
Záznam webináře pro pedagogy na téma "Nespolupracující rodiče a šikana" Ing. Bc. Luďka Cutáka, plk. v.v.: Webinář pro pedagogy 2 - OSPRCH
Psychomodulační látky: Souhrn připravované regulace (pro učitele)
Prodloužení doby placení výživného státem
Prodloužení vyplácení výživného státem bylo v zákonné úpravě schváleno během října 2023 s účinností od 1. listopadu 2023. Vzhledem k tomu, že jsme nezaznamenali mediální odezvu na toto téma, přinášíme nejnovější komentář k zákonu na našich stránkách.
Nezaopatřené dítě[1], které má na území České republiky trvalý pobyt, má právo na náhradní výživné v případě, že fyzická osoba, která má k nezaopatřenému dítěti vyživovací povinnost, tuto svou povinnost neplní. Náhradní výživné je sociální dávka, kterou poskytuje a náklady na ni hradí stát. Vyplácí se v měsíčních dávkách, nejvýše do 3.000 Kč. Stát se pak prostřednictvím Úřadu práce snaží vymáhat pohledávku za náhradní výživné od osoby, která má vyživovací povinnost.
Od 1. listopadu 2023 se dvojnásobně prodlužuje doba, po kterou se vyplácí náhradní výživné. Nárok na náhradní výživné zaniká nejpozději po 48 výplatách náhradního výživného.[2] Před účinností zák. č. 322/2023 Sb.,[3] kterým se měnil zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě, se vyplácelo maximálně 24 výplat náhradního výživného.
[1] Viz §§ 11 až 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
[2] § 14 odst. 3 písm. a) zák. č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě
Speciální výslechová místnost
V praxi se pracovníci OSPOD setkávají se situací, že přestože je speciální výslechová místnost dostupná i v místě spáchané trestné činnosti/bydliště dítěte, je dítě vyslýcháno v místě policejního orgánu a mimo danou speciální výslechovou místnost.
Speciální výslechová místnost (SVM) netraumatizuje vyslýchané dítě tím, že se jedná o velmi příjemné prostředí pro dítě, něco jako útulný obývací pokoj s hracím koutkem, prakticky v místnosti postačí pouze jedna osoba v civilním oblečení (kriminalista nebo vyšetřovatel). Ostatní zainteresované osoby, např. soudce, státní zástupce, znalec psycholog, kriminalistický technik apod. sedí v technické místnosti, kde se výslech zaznamenává, a mohou mít dotazy přes interkom prostřednictvím vyslýchajícího. SVM slouží k zamezení sekundární viktimizace oběti. Povinností policie je tyto místnosti využívat a pouze v mimořádných případech, kdy nelze dítě/oběť vyslechnout ve SVM, může být proveden výslech na služebně policie.[1]
[1] § 20 odst. 2 zák. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů
Problematika dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
Další vzdělávání pedagogických pracovníků upravuje prováděcí předpis školského zákona, což je vyhláška č. 317/2005 sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, udržují a doplňují kvalifikaci. Novela zákona přinesla zúžení rozsahu akreditací vzdělávacích programů systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, a to tím způsobem, že nadále nebudou akreditovány vzdělávací programy k prohlubování odborné kvalifikace (tzv. průběžné vzdělávání).
Celý komentář k novele vyhlášky týkající se dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků si můžete přečíst zde.
Zákon na ochranu oznamovatelů platí i pro školy
Pokud má škola 50 zaměstnanců a více, její povinností je zavést vnitřní oznamovací systém.[1] Tato povinnost zavedení funkčního interního oznamovacího systému platí od účinnosti zákona, tj. od 1. srpna 2023. Zavedení vnitřního oznamovacího systému znamená, že se ředitel školy (zřizovatel) pověří osobu, která se bude přijímat a prošetřovat důvodnost oznámení a bude navrhovat opatření k nápravě stavu a prostřednictvím vytvořeného vnitřního oznamovacího systému mohou oznamovatelé podávat oznámení ústně, písemně či osobně. V této souvislosti je vhodné vedením školy vydat interní akt řízení (vnitřní směrnici, vnitřní předpis). Více zde.
[1] § 8 odst. 1 písm. a) zák. č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatele