Úvod do prevence aneb proč se o ni zajímat?

Podle studie ESPAD realizované mezi šestnáctiletými v roce 2019 mělo zkušenost s některou z nelegálních drog celkem 29,3 % respondentů. Nejčastěji šlo o konopné látky. Dlouhodobě u dospívajících pozorujeme nárůst průměrného věku při prvním užití návykových látek. První zkušenost s kouřením cigaret bývá kolem 13. roku, k začátku denního kouření dochází průměrně ve 14,3 roku. K prvnímu vypití sklenice alkoholu dochází průměrně po 14. roce, stejně tak k užití konopných látek. Přes dlouhodobý pokles míry zkušeností s nelegálními látkami zůstává Česká republika v rámci Evropy na prvním místě v uváděných zkušenostech s užitím konopných látek v životě a na šestém místě v prevalenci aktuálního užívání konopných látek. Čeští studenti uvádějí nadprůměrné zkušenosti také s užitím extáze, pervitinu, halucinogenů a nových psychoaktivních drog. V míře zkušeností s heroinem, kokainem a těkavými látkami je ČR pod průměrem evropských zemí.

Pro základní orientaci rodičů a pečujících osob v této široké problematice jsme sestavili „patero" doporučení, vycházející z publikace Bezpečnost především od Marshy Rosenbaumové, Ph.D. Efektivní prevence a výchova musí vycházet z pravdivých vědeckých údajů a respektovat schopnost dospívajících chápat, analyzovat a vyhodnocovat fakta. Podle odborníků dospívající díky zkušenostem svým, svých vrstevníků, z vlastní rodiny a z médií mají často o drogách více informací, než si myslíme. Proto by během preventivních aktivit měla být dávaná přednost před prostým frontálním přednášením a mentorováním zapojení a přímé účasti posluchačů. Samozřejmě je třeba informace přizpůsobovat věku dětí a dospívajících.

Aby bylo možné účinně chránit děti a dospívající před návykovými látkami, je třeba komunikovat racionálně a otevřeně. Být v kontaktu s tím, čím děti a dospívající žijí, o čem přemýšlejí a co okolo sebe denně vidí. Rozpory ve společnosti mladí lidé citlivě vnímají. Není možné zcela zabránit tomu, aby se k návykovým látkám dostali. Denně jsme bombardováni zprávami a reklamami, které ukazují, jak je zábavné konzumovat alkohol. Ačkoliv se často popisuje tlak vrstevníků na vyzkoušení drog, užívání reflektuje spíš náklonnost celé společnosti vůči návykovým látkám a obecně vysokou spotřebu těchto látek. Podle některých odborníků by tak vzhledem k tomuto rysu naší kultury nemělo být experimentování považováno za nenormální nebo závadné/patologické chování. Z principu žádná droga není bezpečná. Neustálé klamání a zkreslování faktů je ale dost možná Achillovou patou přístupu k prevenci, protože lhaní a přehánění je v rozporu s tím, co mladí zažívají a vidí kolem sebe. Mohou pak být cyničtí a nevěřit tomu, co jim říkají rodiče a učitelé. Pak nás mohou považovat za méně důvěrné zdroje informací. Mohou chápat dobrý úmysl hlavně je ochránit, ale také nabýt dojmu, že v zájmu jejich abstinence jsme schopni říct cokoliv.

Neměli bychom dospívajícím poskytovat neúplné informace, zastrašovat je, a měli bychom naopak být ochotni rozlišovat mezi užíváním a zneužíváním. Máme opakované přesvědčivé důkazy, že přístup založený na zastrašování a nepravdivých informacích selhává a je kontraproduktivní. Děti vidí rodiče a dospělé pít alkohol, aniž by se na něm většina z nich stávala závislá. Je ovšem rozdíl mezi sklenkou vína ke snídani nebo k večeři (ačkoli je třeba zopakovat, že žádná dávka alkoholu není bezpečná a pravidelná spotřeba má samozřejmě svá zdravotní rizika). Mnozí také vědí, že jejich rodiče v minulosti vyzkoušeli drogu, bez toho, aby ji dále zneužívali nebo nadužívali, či pokračovali v jejím užívání. Dospívající experimentují a někteří z nich budou užívat drogy a alkohol pravidelněji. Neznamená to, že jsou špatně vychovaní nebo že jsme špatní rodiče. S největší pravděpodobností projdou tímto obdobím bez újmy. Naší hlavní prioritou by mělo být zajistit jim bezpečí a přistupovat realisticky, tak aby se mohli informovaně a zodpovědně rozhodovat. Zásadní je:

• poskytovat pravdivé, vědecky podložené informace,
• propagovat střídmost a pokud v experimentování dospívající pokračují, snažit se, aby pochopili právní a sociální důsledky užívání drog,
• klást největší důraz na jejich bezpečí, za něž zodpovídají zejména oni sami, a mohou tak činit díky svým znalostem a nabytým dovednostem, tak, aby se mohli rozhodovat odpovědně.