Databanka evaluačních nástrojů

Sociometrické metody nám ukážou např., kteří žáci jsou si vzájemně sympatičtí a antipatičtí, kdo má vedoucí roli a kdo se podřizuje, koho třída odmítá apod. Identifikují se také oblíbené a populární osoby (třídní hvězdy), vlivné osoby (vůdčí typy), akceptované osoby (většina třídy je přijímá), trpěné osoby (jen malá část třídy je přijímá) a opomíjené a izolované osoby. Kohoutek (2009) uvádí, že je možné zjišťovat následující druhy vzájemných vztahů:

• vzájemná lhostejnost, sympatie a lhostejnost, lhostejnost a sympatie, vzájemná sympatie, antipatie a lhostejnost, lhostejnost a antipatie, vzájemná antipatie, sympatie a antipatie, antipatie a sympatie,
• sociometrické výběry jsou jednostranně pozitivní, oboustranně pozitivní, jednostranně negativní a oboustranně negativní.

Výsledky sociometrie ve formě identifikované struktury skupiny umožňují adekvátně volit efektivní způsoby práce se skupinou, vhodné intervence, případně sledovat vývoj skupiny v průběhu dlouhodobé práce s kolektivem.

Sociometrický dotazník je tedy dobře využitelný pro evaluaci ve formě analýzy potřeb, kdy díky zjištěným vztahům ve třídě volíme či vytváříme adekvátní preventivní program. Po skončení realizace daného programu či jiné intervence můžeme vztahy ve třídě znovu vyhodnotit pomocí shodného nástroje, a tím provést evaluaci výsledku. Proměny vztahů lze měřit i v průběhu intervence (evaluace procesu). Kromě dotazníků můžeme k sociometrii a uvedeným typům evaluace využít i jiné metody, např. pozorování či interview.

Sociometrii lze využít pro zjištění souvislosti mezi rizikovým chováním a postavením v sociální skupině. Tomuto tématu se věnuje článek Šafránkové a Vacka (2011).

Sociometrické postupy

a) Pozorování vzájemných vztahů členů skupiny při nějaké činnosti

• všímáme si, kteří žáci jsou stále spolu, kteří jsou naopak osamoceni, kdo vede třídu, jak ochotně se účastníci přizpůsobují, jak funguje spolupráce apod.

b) Sociometrický dotazník

• předkládáme ho všem členům skupiny, úkolem je odpovědět na otázky (pozitivní i negativní formulace) a následně volbu písemně odůvodnit,
• příklady otázek:

o S kterými spolužáky bys chtěl bydlet ve stanu?

o S kterými spolužáky bys rád trávil volný čas?

o Které spolužáky bys vybral za vedoucí výletu?

o S kým bys nejméně rád seděl?

c) Individuální rozhovor

• s jednotlivými žáky nebo i ve skupině,
• rozhovor nesmí působit jako výslech, důvěrnost sdělení,
• informace můžeme zjišťovat také např. od rodičů žáků, od učitelů apod. – ptáme se na chování a postoje jednotlivých žáků.

d) Posuzovací škála

• na škále je několik kladných a záporných charakteristik a zkoumaná osoba je žádána, aby uvedla, koho ve skupině daná charakteristika nejlépe vystihuje. Příklad:
• velmi oblíbený
• oblíbený
• není ani oblíbený ani neoblíbený
• spíše neoblíbený
• neoblíbený

V rámci sociometrie jsou jedincům pokládány tzv. sociometrické otázky, tj. takové otázky, které „respondentovi nabízí možnost vybrat některé lidi z daného množství osob (skupiny spolužáků, spolupracovníků atd.) za použití určitého výběrového kritéria“ (Janoušek, 1986, s.189). Kvantitativní výsledky takového testu (množství preferencí dle zvoleného kritéria) jsou pak analyzovány a převáděny do kvalitativní roviny. Tímto postupem můžeme zjišťovat, kdo má jakou pozici v daném kolektivu, tj. kdo je spíše oblíbený, kdo naopak stojí mimo skupinu atd. (Zikán, Slavík, 2012).

Výsledky zjištěné sociometrickými technikami vyjadřujeme v tabulce nebo v sociogramu. Kromě orientační sociometrie, jíž mohou provést sami pedagogové či lektoři primární prevence z neziskových organizací, se provádí odborná psychologická diagnostika sociálních vztahů. K tomu se využívají různé diagnostické nástroje, např. standardizovaný SORAD (Sociometricko-ratingový test vztahů ve třídě) doc. PhDr. Hrabala, CSc.

Nevýhodou většiny sociometrických metod je mnohdy pracné a zdlouhavé vyhodnocování, často náchylné na chybu z nepozornosti administrátora (Zikán, Slavík, 2012).

Více informací najdete např. na webových stránkách www.sociometrie.cz, kde také můžete využít internetovou aplikaci k online administraci a vyhodnocení sociometrických nástrojů. Škola může díky aplikaci:

• mapovat vzájemné vztahy ve školních třídách,
• využít validní a prověřený diagnostický nástroj,
• získat komplexní informace nezbytné pro prevenci a řešení šikany,
• získat data pro cílenou práci se školní třídou,
• jednoduše spravovat data vhodná pro použití ve školství.

Další podobnou aplikací je www.diagnostikaskol.cz. Na těchto stránkách je k dispozici počítačová metoda pro vyhodnocení diagnostického nástroje B3(dotazník pro diagnostiku třídních kolektivů). Dozvíte se zde, jak s metodou pracovat, můžete si vytisknout dotazník a naučit se pravidlům jeho používání. Cena aplikace pro školy je 750 Kč na 1 rok.

Literatura a odkazy

Šafránková, M., & Vacek, J. (2011). Souvislosti užívání konopných drog se sociometrickým statusem studenta ve školní třídě. Adiktologie, (11) suppl., 18–27. Odkaz na článek.

Zikán, J., & Slavík, R. (2012). O sociometrii. Dostupné z: O sociometrii. 

Znalostní testy se dají výborně použít jako evaluační nástroje. Díky nim zjišťujeme změny a výsledky preventivních či vzdělávacích programů v oblasti znalostí. Nejčastěji je využíváme v rámci:

• analýzy potřeb – na základě výsledků znalostního testu (tj. zjištěných znalostí cílové skupiny o daném tématu) teprve připravujeme preventivní program či vzdělávací akci
  
  
  • test může stát sám o sobě a sloužit výhradně ke zmapování potřeb cílové skupiny
  • nebo může být součástí tzv. modelu pre-post, kdy před zahájením preventivního programu zjistíme znalosti či postoje žáků pomocí testu, který opakovaně použijeme po ukončení programu

• evaluace výsledku – jak je uvedeno výše, jde o opakovanou administraci stejného znalostního testu, který byl použit před zahájením preventivního programu, a to v průběhu programu či až po jeho skončení
  
  
  • test je možné zadat ihned po skončení programu a poté ke zjištění jeho efektivity znovu v dalších intervalech, např. po 3, 6 i více měsících
  • na základě získaných výsledků ze znalostních testů lze zjistit, zda u žáků v důsledku absolvování programu došlo např. ke zvýšení znalostí a informací o daném tématu

Pro evaluaci primárně preventivního programu se dají použít jakékoli již existující testy, které máme k dispozici, nebo je možné si vytvořit vlastní (mohou mít jakoukoli délku, rozsah, možnosti výběru atd. – kritéria testů nejsou nijak omezena).

Znalostní testy by však vždy měly zjišťovat znalosti, které se žáci následně dozvědí v průběhu preventivního programu, aby bylo možné sledovat potenciální zlepšení na základě jeho absolvování.

V primární prevenci se znalostní testy mohou zaměřovat na jednotlivé druhy rizikového chování, např. na:

• návykové látky – ukázka znalostního testu, který byl použit v rámci evaluace programu Unplugged (viz příloha článku),
• HIV/AIDS, pohlavně přenosné choroby (ukázka viz příloha článku) – test je převzat z příručky Sexuální výchova (Fifková et al., 2009),
• informovanost žáků o návykových látkách, šikaně, poruchách příjmu potravy a dalších typech rizikového chování,
• informovanost žáků o organizacích a kontaktech, kam se mohou obrátit v případě výskytu některého rizikového chování,
• znalost rizik spojených s jednotlivými typy rizikového chování,
• postoje k danému rizikovému chování, k lidem, kteří se chování rizikově apod.

Literatura a odkazy

Doporučení MŠMT k realizaci sexuální výchovy v základních školách (2010). Materiál je určen vedením škol, metodikům prevence, výchovným poradcům a všem dalším, kteří se podílejí na ucelené koncepci školy, především pak učitelům, kteří sexuální výchovu učí.

KE STAŽENÍ:

Znalostní test o HIV/AIDS

Znalostní test o drogách

Popis

Dotazník CRAFFT má za cíl identifikovat děti a dospívající, případně mladé dospělé, s vysokou mírou rizikového chování při intoxikaci, provést zhodnocení aktuálního stavu, tzn. zachytit časné známky onemocnění souvisejících s užíváním návykových látek, a zajistit účinnou intervenci včetně odeslání pacienta do odborné péče. Dotazník je doplněn o „Manuál drogové prevence v praxi praktického lékaře pro děti a dorost“, který obsahuje informace o rizikových faktorech užívání, symptomech užívání návykových látek, typech drogových služeb, práci s motivací atp. a o„karty“ s přehlednými informacemi, ukázkami dotazníků, včetně karet „co dělat, když…“ – krátké intervence s osvědčenými postupy pro komunikaci s pacientem a jeho rodiči, právní pozadí problematiky.

Vše dohromady má vybavit praktické lékaře tak, aby mohli efektivně zasáhnout v situacích, kdy se ve své ordinaci setkávají s drogovou problematikou.

Oblasti zaměření

• C (car): Jel/a jsi někdy v autě či na motorce řízené někým pod vlivem alkoholu či jiné drogy anebo jsi někdy řídil/a motocykl pod vlivem alkoholu či jiné drogy?
• R (relax): Napil/a ses někdy alkoholu či bral/a jsi někdy nějakou drogu, aby ses uvolnil/a, měl/a ze sebe lepší pocit anebo abys dobře zapadl/a mezi kamarády?
• A (alone): Pil/a jsi někdy alkohol nebo sis vzal/a nějakou drogu, když jsi byl/a o samotě?
• F (forget): Stalo se ti někdy, že jsi zapomněl/a, co jsi dělal/a, když ses napil/a alkoholu nebo jsi vzal/a nějakou jinou drogu?
• F (family/friends): Řekl ti někdo z rodiny či kamarádů, že bys měl/a omezit své pití nebo braní jiné drogy?
• T (trouble): Dostal/a ses někdy do obtíží, když jsi pil/a alkohol či bral/a jiné drogy?

Pozn. Otázky jsou kladeny dospívajícímu BEZ přítomnosti rodičů. 

Populace

Dotazník je vytvořen pro cílovou skupinu dětí a dospívajících, případně mladých dospělých s rizikem problémového užívání návykových látek.

Délka a způsob administrace

Zodpovězení 6 otázek odhadem zabere max. 5-10 minut času, respondent odpovídá pouze „ano“ či „ne“.

Vyhodnocení

Při vyhodnocování dotazníků se sčítají kladné odpovědi. Na základě výsledků by měla následovat intervence – ať již krátká osobně formulovaná rada lékaře směrem k dospívajícímu včetně cíleného doporučení, nebo případná podpora zdravého životního stylu, v případě negativního výsledku.

• 0 = patrně se nejedná o závislost (měl by následovat krátký rozhovor, v němž lékař vyjadřuje souhlas s negativním postojem pacienta k drogám atp.)
• 1x = příležitostné užívání (měla by následovat krátká intervence – kontrola za půl roku)
• 2-3x = škodlivé užívání (důkladnější vyšetření – krátká intervence, odeslání do nespecifické léčby)
• 4-6x = patrně se jedná o závislost (odborná léčba – krátká intervence, odeslání do specializované léčby)

Výhody

Dotazník je možno administrovat ve velmi krátkém čase. Následné (doporučené) postupy jsou jednoduše uplatnitelné při rozhovoru s dospívajícími i s jejich rodiči.

Dotazník byl testován na české populaci dospívajících.

Doplňující informace

Dotazník CRAFFT byl ověřen v českém prostředí, zároveň byl proveden výzkum celkového screeningu a stručné poradenské intervence. Zúčastněné osoby pocházely z ČR a USA, celkem 10 pediatrů z ČR a 9 z USA. V českém prostředí bylo zapojeno 597 dětí, v USA 2080. Vedoucím českého týmu byl PhDr. Ladislav Csémy, amerického Dr. John Knight.

Soubor byl rozdělen na experimentální a kontrolní skupinu. Experimentální skupina – dospívající, kteří dostali od lékaře krátkou, osobně formulovanou radu, aby neužívali drogy ani jiné návykové látky. Kontrolní skupina – bez intervence. Dotazník CRAFFT prokázal dobrou validitu a spolehlivost.

Screening (realizovaný prostřednictvím dotazníku či počítace – v americké části studie) a následná osobně formulovaná zpětná vazba byl dospívajícími dobře přijímán a velmi snadno implementován v ordinacích pediatrů.

Ordinace lékaře se ukázala jako ideální a důvěrné místo pro screening a krátkou intervenci zaměřenou na omezování pití alkoholu a užívání drog mezi mladistvými – časově i ekonomicky nenáročné.

Autor: Dr. John Knight

Autoři české verze: Centrum výzkumu protidrogových služeb a veřejného zdraví (CEPROS)

Zdroje dotazníku

http://sypredos.pcp.lf3.cuni.cz/

http://sypredos.pcp.lf3.cuni.cz/publikace_materialy.htm

Doporučená literatura

Cabrnochová, H., Čápová, E., Frouzová, M., Hamanová, J., Jacobs, P., Kabíček, P. Krčmářová, A., Nešpor, K., Schneiberg, F., Starostová, O., & Soukup, T. (2007). Manuál drogové prevence v praxi praktického lékaře pro děti a dorost. Retrieved 21.11.2011 from http://www.cepros.cz/lekari/manualy/manual-drogove-prevence-v-praxi-praktickeho-lekare-pro-deti-a-dorost.html

Csémy, L, Knight, J., Starostová, O, Sherritt, L, Kabíček, P., & Van Hook, S. (2008). Screening rizikového užívání návykových látek u dospívajících: zkušenosti s českou adaptací dotazníku CRAFFT/ in VOX PEDIATRIAE 6/2008. Retrieved 21.11.2011 from http://www.cepros.cz/veda-a-vyzkum/screening-rizikoveho-uzivani-navykovych-latek-u-dospivajicich.html

Csémy, L., Lejčková, P., & Sadílek, P. (2006). Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Výsledky průzkumu v České republice v roce 2003. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky.

Frouzová, M. Protidrogová intervence pro praktické lékaře pro děti a dorost. Retrieved 21.11.2011 from http://www.cepros.cz/document/protidrogova-intervence-pro-pldd.pdf

Nešpor, K. (2008). Krátká intervence a nealkoholové drogy. Retrieved 21.11.2011 from http://www.cepros.cz/veda-a-vyzkum/kratka-intervence-a-nealkoholove-drogy.html

Nešpor, K., & Csémy, L. (2007). Závislost na alkoholu a jeho zneužívání u rodičů přináší rizika pro jejich děti. Retrieved 21.11.2011 from http://www.cepros.cz/lekari/nove-vyzkumy/zavislost-na-alkoholu-a-jeho-zneuzivani-u-rodicu-prinasi-rizika-pro-jejich-deti.html

Knight, J. R., Sherritt, L., Harris, S. M., Gates, E. C., & Chang, G. (1999). A New Brief Screen for Adolescent Substance Abuse. Arch Pediatr Adolesc Med, 153, 591-596.

Knight, J. R., Sherritt, L, Shrier, L. A., Harris, S. M., & Chang, G. (2002). Validity of the CRAFFT Substance Abuse Screening Test Among Adolescent Clinic Patients. Arch Pediatr Adolesc Med, 156, 607-614.

Knight, J. R. (2001). The Role of the Primary Care Provider in Preventing and Treating Alcohol Problems in Adolescents. Amb Pediatr, 1, 150-161.

Starostová, O., Kabíček, P., Jacobs, P., & Čápová, E. (2007). Manuál drogové prevence v praxi praktického lékaře pro děti a dorost – praktická příručka včasné prevence, Vox Pediatriae, 7, 36-38.

Starostová O., & Čápová E. (2008). Názory pediatrů na zavedení krátké protidrogové intervence. Retrieved 21.11.2011 from http://www.cepros.cz/veda-a-vyzkum/nazory-pediatru-na-zavedeni-kratke-protidrogove-intervence.html

Úřad vlády (2010). Zaostřeno na drogy 3 - Syndrom rizikového chování dospívajících. Retrieved 23.8.2012 from http://www.drogy-info.cz/index.php/publikace/zaostreno_na_drogy/2010_zaostreno_na_drogy/zaostreno_na_drogy_2010_03

Další odkazy

http://www.cepros.cz.veda-a-vyzkum/vyzkumna-studie-screening-a-kratka-intervence-k-redukci-uzivani-navykovych-latek-u-dospivajicich.html

http://www.cepros.cz/document/karty.pdf

http://www.cepros.cz/veda-a-vyzkum/dospivani-bez-alkohlu-a-drog.html

http://www.childrenshospital.org/cfapps/research/data_admin/Site119/mainpageS119P0.html